2. Kapitola - Nová prefektka

18. prosince 2010 v 12:04 | Anastázie |  Vampire Knight story
Téma: Vampire Knight
Postavy: Beatris Blacková(z jejíhož pohledu je to psáno) a postavy známé z VK
Varování: místy OOC, nedoporušuji věřícím a těm, kdo neviděli VK (alespoň 1 řadu)
Shrnutí: Občas je lepší nejprve myslet a pak jednat...
Poznámka: Tuto povídku sem budu dávat nepravidelně, tak se svým Sb a případným návštěvníkům blogu omlouvám.
Motto: Když se něco pokazí, pokazí se to pořádně. Když se něco podaří, jen občas se to podaří pořádně.

***
Další den jsem se probudila se svítáním. Oblékla jsem se a vylezla z pokoje. Cestou jsem si vzala školní brašnu a šla do třídy na vyučování, jež mělo za chvíli začít.
Celý den jsem se nemohla vůbec soustředit na školu. Ač už jsem seděla s hlavou podepřenou rukou, očima upřenýma na tabuli a myšlenkami úplně někde jinde v matematice, fyzice nebo snad biologii, myslela jsem stále na to samé. Když mě v matematice učitel vyvolal, nevěděla jsem ani otázku, natož odpověď. Pořád jsem musela myslet na ten sen, co se mi zdál a jež jsem si překvapivě ráno pamatovala do sebemenších detailů. Bylo mi divné, že se mi zdálo o obou v jedné noci. Navíc jsem věděla, že Aido už několikrát "vyhrožoval", že některé dívce "vstoupí do snu". A tak mě nenapadlo nic jiného, než to, že to opravdu tentokrát udělal.
Pak mi ovšem vyvstanula na mysl další myšlenka. Proč si vybral zrovna mě?
Na tuto otázku mě však už žádná odpověď nenapadla, ač jsem přemýšlela sebevíc.
A tak když skončila škola, nepamatovala jsem si ani slovo z výkladů učitelů, neměla žádný zápis ani z jedné hodiny a nepřestávala myslet na mé tajné lásky.
Po škole jsem se vrátila zpět do denní ubytovny. Když jsem šla parčíkem, kde jsem včera potkala Aidoa, neubránila jsem se a zavadila pohledem o noční ubytovnu. Napadla mě myšlenka, jež jako by se zčistajasna zhmotnila a já na ni věděla alespoň polovičatou odpověď.
Co se skrývá za tajemství za zdmi noční ubytovny?
Nechtěla jsem si však odpověď připustit a tak jsem zatřepala hlavou a šla dál.
Došla jsem až k vratům mé ubytovny a otevřela jsem je, přičemž se ozval táhlý vrzavý zvuk. Měli by ty dveře už konečně promazat, napadlo mě. Pak jsem po schodech vystoupala do chodby, kde se nacházel můj pokoj, prošla až na konec chodby a otevřela dveře svého pokoje.
Všechno bylo přesně tak, jako když jsem odcházela. Jen na posteli, mezi rozházenou peřinou, byl malý lísteček psaný úhledným písmem. Písmo jsem nepoznala, ale přesto jsem nějakým způsobem věděla, kdo to asi bude. A nemýlila jsem se. Vzala jsem ho do ruky a četla:

Slečno Beatris Blacková,
dostavte se, prosím, ve 3 hodiny do kabinetu ředitele.
S pozdravem Ředitel Kaien Cross

Sakra, bylo první, co mě napadlo. Ředitel se asi dozvěděl o tom, že jsem byla venku po večerce a teď mi dá sáhodlouhé kázání na téma "školní řád a dodržování večerky".
Začínala jsem si říkat, že ten včerejšek za to nestál. Jenže, co jsem měla dělat? Já…je prostě miluju. Nemůžu si pomoct.
Když jsem se potom snažila si udělat alespoň úkol z matematiky, který nám naše profesorka zadala, mé myšlenky už byly v ředitelské pracovně a přemýšlela jsem, co všechno se mi asi může stát.
Za 10 minut 3 hodiny jsem se oblékla zase do školní uniformy a zamířila z pokoje do kabinetu ředitele.
Měla jsem tak akorát minutu času, když jsem potkala Zera, jak nasupeně odchází směrem, kterým jsem přicházela. V chodbě, kde jsem se nacházela, byly jen kabinety učitelů a na jejím konci i ten ředitelův. Zero mě minul svižným krokem a ani se na mě nepodíval. Zapřemýšlela jsem a bylo mi hned jasné, odkud asi jde. S učiteli nikdy žádné problémy neměl, tedy alespoň pokud jsem věděla. Takže jsem došla k závěru, že musel být v ředitelně. Proč, jsem však netušila. Už jsem na přemýšlení neměla čas a tak jsem se odhodlala a rozhodným krokem šla na konec chodby, kde jsem zaklepala na dveře ředitelny.
"Dále!" ozval se hlas, hned po zaklepání.
Zhluboka jsem se nadechla a zatlačila do dveří, jež se přede mnou otevřely. Vešla jsem. Nikdy předtím jsem neměla tu "čest" vidět ředitele akademie. A tak jsem si myslela, že to bude starý mrzout. Ale teď, když jsem stála před ním, mi připadal docela mladý a podle vzhledu i relativně mladý.
"Posaďte se," vyzval mě a já poslechla. Sedla jsem si na nejbližší křeslo. Bylo koženě potažené. "Slečno Blacková," začal a jeho hlas nezněl ani trochu naštvaně. "Můžete mi říci, proč jste byla včera po večerce venku v parku? Jistě víte o nařízení, které tyto večerní procházky zakazuje."
Něco takového jsem předpokládala. Jenže zvuk a intonace jeho hlasu mě zmátla. Znělo to, jako kdybych ani řád neporušila.
"Já…vím…potřebovala jsem se projít na čerstvém vzduchu a nemohla jsem spát." Řekla jsem popravdě se znovu nabranou jistotou.
"Aby jste nakonec nemusela přestoupit do noční třídy…když nemůžete spát." řekl stále tím pohodovým hlasem. "Napadlo mě, že by jste mohla být prefektkou. Známky na to máte a jak vidím, v noci stejně nespíte. Zdá se totiž, že zero a Yuuki už na to nestačí." Najednou se tvářil absolutně vážně.
Tu první větu jsem si vyložila po svém-tedy tak, že proto, že nemůžu spát, bych se učila v noci. A ty další mě zdrtily. Zalapala jsem po dechu. Byla jsem opravdu překvapená. "Pane řediteli…já a prefektka?" zeptala jsem se a v další vteřině mi to připadalo jako dost hloupá otázka.
"Samozřejmě jen pokud chceš. Do ničeho tě nebudu nutit. Přináší to s sebou moře povinností." řekl.
Chvíli jsem přemýšlela. Pak mě napadlo- Proč ne já, když to může být Yuuki, že? A navíc…dostala bych se blíž ke Kanamemu a Aidouovi.-a v tu ránu jsem věděla odpověď.
"Ano, pane řediteli, chci." odpověděla jsem bez delších průtahů. Ředitelova tvář se v mžiku rozzářila. "To jsem rád. Vyhledejte Yuuki, ta vám řekne vše, co potřebujete vědět. Měla by být ve svém pokoji v druhém patře, levá chodba, třetí dveře číslo 58."
"Děkuji pane. Nashledanou pane." rozloučila jsem se a otočila se k odchodu.
"A dávejte na sebe pozor!" křikl za mnou ještě ředitel, když jsem zavírala dveře.
Když jsem vyšla z ředitelny, mé pocity se vzbouřily a já musela udělat gesto ala "je to tam", při čemž jsem se málem udeřila do čelisti. Pak jsem šla vyhledat Yuuki.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sense-horse sense-horse | Web | 20. prosince 2010 v 7:03 | Reagovat

Aáá! To je zas dlouhé.. To fak se mi nechce číst..

2 Anastázie Anastázie | Web | 20. prosince 2010 v 15:17 | Reagovat

No...myslím, že kdyby sis to přečetla, pochopila bys alespoň pochopíš další části (které budou o hodně zajímavější-alias scéna Yuuki X Kaname díl 2 Guilty-akorát s Aidouem a s Beatris...)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama