3. kapitola

20. ledna 2011 v 19:26 | Anastázie |  Záchrana elfí osady Gardarica
Tradesha se otočila na Aradeshe a řekla: "Kde je ta vaše osada? Veď mě prosím."
Pobídli koně a ti se dali do chůze, pak do klusu a nakonec uháněli s větrem o závod ve cvalu. Aradesh i Tradesha byli na první pohled dobří jezdci, protože koňský pohyb pod sebou zvládali absolutně s přehledem. Běželi lesem.
Zem jim ubíhala pod kopyty. Stromy se kolem nich míhaly, jako kdyby to ony utíkaly a koně stály na místě. Všude kolem to vonělo lesem. Cestou viděli pár holubinek a tři muchomůrky červené. Dvě z nich byly ještě mladé. Na stromech rostly choroše, pod nimy rozličné jedlé houby. Na lesní pěšince, jíž cválali, byl převrhnutý strom. Když k němu doběhli, oba ho přeskočili ladným skokem a cválali dál.
Neběželi ani 10 minut, když se před jejich zraky začala za zatáčkou lesní pěšinky vynořovat elfí osada.
Takovou elfí osadu jste poznali už na míle daleko. Měla dřevěnou hradbu, velkou, železnou bránu a bylo kolem ní tolik hluku a vřavy, že opravdu nešla přehlédnout. Byla taky většinou na pokraji lesa.
Teď tam však byla i na elfí osadu příšerná vřava.
Tradesha s Aradeshem vjeli rozraženou branou přímo do vesnice a naskytla se jim podívaná, kterou byste mohli přirovnat k Apokalypse (avšak ne celého světa, ale jen jeho malé části).
Všechno živé křičelo. Všude cválali bojovníci temných elfů na svých koních a zapalovali chatrče lesních elfů. Ženy a děti, většinou v matčiných pevných sevřeních, vybíhali ze svých hořících domů a hned zase padali k zemi, když je trefil některý ze šípů letících vzduchem do hrudníku. Křičely a ty, které ještě přežily, utíkaly do lesa. Bojovníci lesních elfů bojovali sice statečně, ale proti velké početní přesile a tak padali k zemi jako hrušky po dešti.
Když to Tradesha viděla, bleskl jí v hlavě podobný obraz, ale strany byly obrácené-

Lesní elfové útočili na její rodnou ves a celou ji vypalovali. Zabíjeli ženy, děti i ty, kdo se jim postavili na odpor. Také se jí vybavilo, jak na ni matka běžící s ní za ruku křičela v elfím jazyce "Běž! Utíkej, já je zdržím." když zjistila, že je jeden lesní elf pronásleduje a pak se jí pustila a ona sama pádila dál-k lesu. Také si vzpomněla na ten zvuk šípu letícího tmou (neboť je lesní elfové napadli v noci) a ošklivý mlaskavý zvuk, jak proletěl její matkou. Také na zvuk těla dopadajícího na zkrvavený mech a na strach a spalující
vztek, který v té době cítila. Neměla dost sil, aby se ohlédla. Jak pak běžela temným lesem a zastavila se teprve na rozcestí. Jak byla celá udýchaná.

Musí jednat. Rychle a právě teď, pomyslela si.
Kouzlem si zesílila hlas a pak křikla: "GARINA!" ("DOST!") ale valný účinek to nemělo. 
Nechtělo se jí prolívat krev! Ani jejího rodného národa, ani lesních elfů. Povzdechla si. Tohle přesně čekala. Teď ji nikdo poslouchat nebude.
Zamávala nad hlavou svou železnou holí a zamumlala zaklínadlo v jazyce prastarých elfů "Indante isa puta sarema laso!" a mezi lesními a temnými elfy se vytvořila magická zábrana. Nemohli si ublížit, ani se bránit. Nemohli na sebe prostě ani šáhnout. Šípy i čepele dýk a mečů se pokaždé zastavili těsně nad kůží. Chvíli trvalo, než to temným elfům došlo a pak se začali rozhlížet kolem sebe. Tradeshe bylo jasné, že je v nebezpečí a tak nad sebou zase zamávala holí a pronesla stejné zaklínadlo.
Když ji uviděli, rozběhli se k ní a chtěli ji zabít. Ale stejně jako u obránců neuspěli. Zase se ostří zastavila těsně nad kůži, ať už sekli sebevětší silou. Zůstali s úžasem stát. Teď nastala má chvíle, pomyslela si Tradesha.
Slezla z koně, pozorovaná přinejmenším dvěma sty pohledů. Pak se otočila k elfům.


----------------------------
Jen předsouvám, že je to předpředposlední část. Někdy možná v této povídce budu pokračovat, ale to až zase dokončím VK story ;-). Do komentů mi prosím napište, jestli se vám to líbilo, popřípadě co se vám nelíbilo. Pokud máte nějaký důvod mi svůj názor neříct, alespoň klikejte na hvězdičky. A berte prosím ohled, že tuto povídku jsem psala ještě jak jsem byla mladší ;-).
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Frutíííček Frutíííček | Web | 20. ledna 2011 v 19:33 | Reagovat

Hmmmm... zajímavé

2 Anastázie Anastázie | Web | 20. ledna 2011 v 19:44 | Reagovat

[1]: To je vše, co k tomu řekneš? :-D

3 Ritsu-chan! Ritsu-chan! | Web | 20. ledna 2011 v 20:08 | Reagovat

Je to dobré až zajímavé..  Ale stejně nechápu ten kousek, který je celý v kurziovce..
Ale no nic.. Líbí se mi to a je škoda že už jen jeden díl..

4 Anastázie Anastázie | Web | 21. ledna 2011 v 16:20 | Reagovat

[3]:Ten odstavec psaný kurzívou je tam jako její vzpomínka z minulosti. Jsem poctěna, že se ti to líbí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama