5. kapitola

20. února 2011 v 13:22 | Anastázie |  Záchrana elfí osady Gardarica
Tak, tohle je poslední díl. Jak jsem říkala, až dopíšu VK story, možná se dočkáte pokračování...
-------------------------------------------
"Bude mi ctí," řekl Aradesh.
"Přijdou lidé se svou technikou a zabijí mnohé muže, ženy i děti a ostatní zotročí! Nemůžete proti nim vyhrát, pokud proti nim budete bojovat samostatně!" říkala Tradesha a jako ozvěnu slyšela své slova přetlumočené do elfího jazyka z úst Aradeshe. "Lesní i temní elfové, sjednoťte se! Rozhodujte o důležitých záležitostech společně a v míru! Pomáhejte si! Ale především, ukončete ty nesmyslné boje mezi vámi. Vždyť ani nevíte, kdo je začal! Jak už jsem říkala, brzy příjdou lidé. Bude jich mnoho a pokud se nespojíte, nemáte šanci! Nevím, kdy to přesně bude, takže vám to nemohu říci, ale už brzy. Nikdo z vás nemá tak jasnou představu o tom, jak umí být lidé zákeřní a podlí. Naše podlost a zákeřnost se jim nemůže vyrovnat. A byla bych ráda, kdyby jste to ani nezkoušeli. Doufám, že mě poslechnete. Nerada bych sem příště přijela, když bude zem politá krví a všichni obyvatelé této osady, temné elfy nevyjímaje, budou mrtví."
Aradesh dopřekládal Tradeshina slova a pak umlkl.
Elfové chvíli přemýšleli nad tím, co se jim Tradesha snažila říct. Potom oba náčelníci přistoupili k sobě a pozdravili se elfím pozdravem (dali si ruku na srdce) a řekli ve svém jazyce "Dare fi." ("Zřím tě.")
Tradesha věděla, že teď už bojovat nebudou. Předklonila se a přiběhli k ní oba psi i vlk. Pohladila je a z hrdla se jí vyrval, pro laika stejný zvuk, jako když chtěla, aby ztichli. Nebyl to však ani zdaleka stejný zvuk. Byl méně hlučný a neměl v sobě onu hrozbu, jako před tím. Také na ně při něm nevycenila zuby. Vlk zaklonil hlavu a dlouze zavyl.
"Melasiasao, Blasia Lasio!" zasyčela Tradesha. Oba hadi se k ní připlazili. Také je pohladila a potom opět zasyčela "Chamchessa chaferafassa." ("Jdeme domů.") a hadi se odplazili.
Tradesha proměnila koně zpátky na elfy. Než se však stačili vzpamatovat, přemístila svá zvířata i sebe domů, ke své chatce u lesa.

Dlouho pak ještě vzpomínala na to, jak zachránila osadu Gardarica a všechny elfy, kteří se do boje o ni zapojili a to i ty, co bojovali za její vyvraždění. Lesní elfové z té osady ji uctívali skoro jako bohyni. Nosili jí jídlo, chovali k ní zbožnou úctu a nezřídka kdy jí nabídli, aby šla některému nově narozenému elfovi nebo elfce za kmotru.
Také mezi lidmi se vyprávěly o Tradeshe příběhy a postupem času byl jeden nepravdivější než druhý…ostatně, tak to bývá, když chtějí lidé příběhy nějak vylepšit, i když mnohdy to ani není třeba.

Ale tento blahobyt a mír neměl vydržet dlouho…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama